Můj milý dráčku ❤️

Za sedmero horami a jedním polem, 

stojí velký domov a stovka stromů kolem.

Mezi stromy, keři, trávou, vede potok křivolaký,

za potokem a za plotem hlídaj tety malé draky.

Už se zase vrátil podzim, se svou krásnou paletou,

vypustíme naše draky, běhat, skákat, dovádět, snad to nespletou.

Aby místo draka v říjnu nebyl sněhulák, 

nesmí chybět ani pravý podzimní táborák.

Tak už letí, vlají, plují až k bílému obláčku, 

prosím, prosím neuleť mi, můj strakatý dráčku.

No a jak to dopadlo? Uletěl nám, to je jasné ... ♥